fbpx
Centrální a severocentrální provincie (Kandy),  Srí Lanka

Dalhousie a Adam´s peak

Adam´s Peak je posvátná hora, jejíž vliv sahá do buddhismu, hinduismu, ale i do islámu, či křesťanství. Na vrcholu hory se totiž nachází otisk nohy a budhisté věří, že otisk patří Buddhovi, hinduisté zase považují otisk nohy za otisk boha Šivy a islamisté s křesťany považují otisk za první otisk Adamovo nohy na zemském povrchu po vyhostění z ráje. Otisk nohy se nachází v male svatyni, kam má turista přístup, ale průchod svatyní probíhá tak rychle, že si to ani nedokáže uvědomit.

Na Adamovu horu se vychází brzy ráno (ještě před rozedněním). Na horu se dá dostat dvěma různými způsoby. Buď to z východu (Dallhousie), anebo ze západu (Ratnapura). My šli z východního směru. Za svitu malých lamp kolem cesty stoupáme s pár dalšími lidmi do nekonečných schodů. Po 2 hodinách zvládáme zdolat vrchol a zabíráme si místo ve 2. řadě na východ sluníčka. To vychází po nějaké hodince čekání, kdy už nám začíná být celkem zima. Východ sluníčka je v sezóně doprovázený dramatickým bubnováním místních mnichů.

Dramatičtější už je snad jen sestup, kdy spolu s tisícovým davem potřebujeme sejít zpátky do údolí.

 

Vodopád u Nallathanniya a stopování na Srí Lance

Odpoledne ještě stíháme procházku k místnímu vodopádům (Moray Falls a Sri Padha Waterfall) u města Nallathanniya. Bereme si Tuk-tuk a ten nás vysazuje u cesty, odkud už musíme po svých. Jenomže cesta je po pár metrech uzavřená.  Rozhodujeme se tedy projít skrz čajovou plantáž. Za chvíli nás ale dohání officer, že tam nemáme co dělat. Vysvětlujeme mu naší situaci a vypadá to, že pán naše počínání chápe, zoufale přikyvuje a říká, že půjde raději s námi, abychom nic neprovedli. To je poprvé, co se prochazíme po čajové plantáži. Vidíme celkem 3 krásné vodopády a výhled do okolní krajiny. Výhledy tu jsou moc krásné, ale práci na plantážích Tamilským ženám ani trochu nezávidíme. Vracíme se stejnou cestou zpět, ale officer už na nás nečeká. Procházíme kolem jeho kanceláře, odkud nás už vyhlíží a s úsměvem nám mává na rozloučenou.

Rozhodujeme se, že půjdeme zpět 4 km pěšky kolem tea factory a přes Tamilskou vesnici. Lidé tu žijí velmi skromně. Malé chatrče, které se dědí po generace. U tea factory vidíme i frontu Tamilských žen, které čekají frontu na vážení pytlů plných čerstvých lístků, které za dnešní směnu nasbíraly. Každá má u sebe notýsek, do kterého jí zapisují výsledek…

Cesta zpátky je delší, než jsme čekali a začínají nás po celém dni bolet nohy. Po chvíli jede kolem auto, na které máváme. Auto nám zastavuje – Hurá! Prosíme tedy řidiče, zda by nás vzal alespoň na další křižovatku, kde už si vezmeme tuk-tuk. Kýva. Cestou si chvíli povídáme. Zjišťujeme, že je hlavní manažer tea factory a dovídáme se něco z jeho každodenního těžkého života. Na křižovatce už k nám jde tuk-tukář, co nás vezl k vodopádu a odváží nás zpátky do Dalhausie.

9,585 Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published.