fbpx
Česká republika

Jak jsme se prošly na Šumavě – aneb i v Národním parku se dá přespat (nouzová nocoviště)

November 14, 2018 / 13,819 Comments

Je to celkem nedávno, co jsem přišla za kamarádkou, zda by se mnou šla přechod Madeiry. Nakonec jsem slevila na částečný přechod Šumavy, ale i tak musel nápad pár měsíců uzrát. 29.10.2018 jsme se nechaly odvézt do městečka Strážný a vydaly se hezky po červené trase na 4 denní přechod do Železné rudy.

 

Den první

No, dlouho jsme se rozmýšlely, jak se na Šumavu z Prahy dostat. Ze Železné rudy vede přímý vlakový spoj, ale do jižních měst je cesta minimálně na jeden přestup. Nakonec se obětoval skvělý bráška, který nás do Strážného svezl autem a první část trasy šel s námi.

První den jsme ušli celkem 15 km ze Strážného do Bučiny (bývalá nejvýše položená osada Šumavy (1 162 m. n. m.) a zároveň nejdeštivější místo Šumavy) a nastoupali 468 m. My to ze Strážného vzali nejdříve po asfaltce po zelené, pak už jsme si našli krásnou červenou turistickou trasu, která vede až do Železné rudy. Trasa vedla převážně po lesních cestičkách a lehce do kopce, na začátku jsme ale stále měli dostatek sil, takže se šlo celkem pohodově. Navíc jsme s sebou táhli medovinu na posilnění, takže cesta rychle utíkala.

Na Bučině jsme našli nouzové nocoviště celkem snadno a spolu s námi tak bylo ještě dalších snad 20 lidí, takže jsme se při prvním nocování v přírodě nemusely bát. Jedinou nevýhodou byla poloha nocoviště. Hned vedle nocoviště měli výběh kravičky, kterým ten den ráno sebrali telátka, takže kravičky celý večer zoufale bučely a hledaly svá telátka.

Trasa – První den
Cestou na Bučinu
Zastávka na posilněnou
Zastávka na posilněnou
Cestou na Bučinu
Cestou na Bučinu
Bučina – ukázka původního pohraničí
Bučina – úspěšné zakončení prvního dne
Nouzové Nocoviště – Bučina
No a toto jsme měly hned u hlavy 🙂

 

Den druhý

Ráno nás překvapila všude kolem jinovatka, místo dlouhého vaření ranního čaje jsme raději sbalily všechny věci a vydaly se na další část trasy. Snídani jsme si dopřáli o 4 km dál na opuštěném, klidném místečku. Počasí nám přálo a sluníčko už krásně hřálo. Užili jsme si i čerstvě umletou kávičku z aeropresu, který jsme s sebou táhly jako závaží ?

Od druhého dne jsme na cestě potkávali stále méně lidí a užívali si klidnou přírodu. Další část cesty vedla přes pramen Vltavy, kde jsme nabraly čerstvou vodu, přes Modravu, kde jsme daly teplý oběd až k Poledníku (nejvyššímu bodu na naší trase – 1 315 m.n.m. ), odkud byl skvělý výhled do okolních údolí.

Večer jsme měly celkem zábavný, celý večer se do krásného ticha ozývaly jeleni v říji z okolních údolí a někteří zněli opravdu zajímavě.

Druhý den jsme ušly celkem 28,4 km a nastoupaly 592 m.

Trasa – Druhý den
Ranní kávčka
Ranní sušení stanu
Modrava
Modrava
Cestou na poledník
Dojčka na vodu
V cíli na Poledníku
Poledník

 

Den třetí

Vzhledem k tomu, že nám došla voda a že po ránu na Poledníku byla celkem zima, rozhodly jsme se ráno sbalit věci a zase trochu popojít, než si uděláme snídani. Nakonec jsme se zastavily kousek před Prášilským jezerem, kde jsme si daly pořádnou snídani v podání domácí ovesné kaše a čerstvé kávičky.

Po Prášilském jezeře, kde jsme si užívaly pohodu bez lidí následovalo městečko Prášily, kde mají skvělou restauraci, naproti které je ještě lepší kavárna. Neododaly jsme a zdržely se na obou místech, abychom načerpaly nezbytnou energii před výstupem na jezero Laka.

Nakonec jsme došly k Nouzovému nocovišti Hůrka, které jsme měly opět jen a jen pro sebe.

Za celý den jsme ušly 27 km s nastoupenými 452 m.

Trasa – Třetí den
Východ slunce z Poledníků
Poledník po ránu
Cestou 🙂
Kousek od Prášilského jezera
Prášilské jezero
Cestou
Jezero Laka
Jezero Laka
Nouzové nocoviště – Hůrka

 

Den čtvrtý, poslední

Předpověď nezklamala, i když se vyplnila s menším zpožděním. Přes noc lehce nasněžilo a teplota se držela pod nulou. Uvařily jsme tedy po ránu rychlou snídani a vydaly se na poslední výstup. Čím víc jsme stoupaly, tím větší byla zima a tím víc sněžilo. Na vrcholku jsme si připadaly jak kdyby byl prosinec.

Naštěstí naše poslední trasa měla jen 12 km, během kterých jsme nastoupaly jen 205 m. Celou trasu jsme proto zvládly velmi rychle a kolem oběda už jsme seděly v rychlíku směřujícím do Prahy.

Trasa – Čtvrtý den
Stan po ránu
Místo činu
Tady už se ochlazuje 🙂
Čím víc jsme stoupaly, tím víc bylo sněhu
Tady už nám mrzne úsměv
První sněhulák 🙂
O hodinu později a 200 výškových metrů níž nebylo po sněhu ani stopy
Zvládly jsme to!

 

Závěr a tipy:

Celý přechod Šumavy je dlouhý 153 km a celou cestu se jde po červeném značení podél hranic s Německem.

Naší trasu jsme zvládly za 4 dny i s přesunem z a do Prahy. Trasu, kterou jsme šly byla dlouhá 82 km a nastoupaly jsme 1 717 m.

Jediným místem, kde se dá v NP Šumava legálně přespávat jsou Nouzová nocoviště. Jejich seznam naleznete v odkazu níže. Nouzová nocoviště jsou od sebe vzdálená cca 15 km. Není tedy problém si trasu rozložit na více dní.

Vodu jsme řešily tak, že jsme nabíraly vodu z okolních potoků a filtrovaly ji přes mechanický filtr. Někteří lidé to řeší pouze převařením vody, my v tomto směru byly opatrnější.

Pozor, v okolí nouzových nocovišť není přístup k čisté vodě. V některých případech je nejbližší potok vzdálený 500-800m, v případě Poledníku je to v řádech km. Vždy s sebou na nocoviště noste zásobu vody a nespoléhejte se, že ji naleznete někde v okolí.

 

Odkazy:

Nouzová nocoviště: http://www.npsumava.cz/cz/1336/sekce/nouzova-nocoviste/

Filtr na vodu: https://goo.gl/Aan6qs

13,819 Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published.