fbpx
Nový Zéland,  Severní ostrov,  Wellington

Náš první větší track na Mt. Holdsworth

Konečně jsme se vydali na pořádnou túru. Dlouho jsme plánovali legendární Tongariro Crossing, ale počasí nám ani trochu nepřálo, takže jsme se rozhodli deštivý den využít na přejezd autem do Tararua Forest Park a přiblížit se tak k Wellingtonu.

Tararua Forest Park nabízí stovky kilometrů tras divokou přírodou. My si vybrali menší okruh nazvaný Mount Holdsworth Track. Celý track je oficiálně plánovaný na 2-3 dny s možností přespání na chalupách Powell hut a Jumbo hut. Vzhledem k tomu, že celý okruh má jen něco málo přes 23 km, rozhodujeme se, že se trochu hecneme a celý okruh zvládneme za jeden den.

Cesta na Mt Holdsworth

Celou cestu až na vrchol hory Holdsworth (1 470 m.n.m.) vede strmá, úzká, lesní cestička. Po ránu ještě trochu sprchlo a jak se začíná země oteplovat, jde nahoru pořádná pára a někdy les vypadá opravdu strašidelně. Už jen toho vlkodlaka mít za zády… Od Powell hut výš už jsou pouze travnaté porosty a konečně se nám otevírají výhledy na okolní kopečky. Počasí jsme moc nevychytali. Je lehká oblačnost, ale o to větší je to napětí, když čekáte na vrcholu kopce 5 minut, než se mrak přesune do vedlejšího údolí, abyste si užili výhled na danou stranu.

Mezi vrcholem Holdsworth a Jumbo (1 405 m.n.m.) vede cesta po krásném hřebínku. Cestou si ještě užíváme poslední výhledy do okolních údolí a když začínáme scházet k chatě pod vrcholem Jumbo, začíná nám pršet.

To, jak jsme si mysleli, že cesta nahoru je strmá, tak cesta dolů je ještě horší. Cestou dolů celkem často hledáme značení a snažíme se nezabít. Cesta je neskutečné strmá, kořeny klouzají a kamínky se uvolňují pod nohama, takže člověk musí být hodně opatrný.

Už se nedivíme lidem, které jsme potkali v protisměru. Byli chytří a něco málo si nejspíš o tracku načetli. Příště bychom šli track také v opačném směru.

Po dlouhém klesání ale naštěstí docházíme do údolí a posledních cca 6 km k autu už chvílemi i běžíme. Sice jsme unavení, ale zároveň hladoví a hlad tentokrát vítězí 🙂

Na posledních pár metrech je sice krásný lanový most přes řeku, ale to je přeci nuda. Za celý Zéland jsem ještě ani jednou nebrodila, tak jsem se rozhodla přebrodit alespoň tuto řeku. Celou dobu se držím, i když je voda v řece ledová. Jediné o co se bojím je zrcadlovka v batohu a boty, které mám přehozené přes rameno. Nakonec celou řeku přecházím a dva metry od druhého břehu mi podkluzuje noha a boty se mi válí ve vodě 🙂 No, zase to moc nevyšlo, ale alespoň vím, že mám do příště víc trénovat.

 

Nakonec jsme ušli skoro 24 km, na kterých jsme nastoupali 1 482 m.

 

15,294 Comments